Příjemné bydlení

Každý ÄlovÄ›k chce vždycky mít takové bydlení, aby se mu tam líbilo nejvíce, aby vždycky ÄlovÄ›k si myslel, že bydlí tak, jak se mu líbí a také hlavnÄ› zdravÄ› a poctivÄ›. Znám ale nÄ›které rodiny, které mají zrovna takové bydlení, které je sluÅ¡né a Äisté, zdravé, tak zrovna nemají. NÄ›kdy je mi to líto, ale také hlavnÄ› si lidé musí uvÄ›domit, jestli tÅ™eba mají takové bydlení a takový život, že si to zaslouží anebo je to tak baví anebo jednoduÅ¡e tÅ™eba na to nemají peníze. Já chápu, že nÄ›kdy je to tÅ™eba opravdu hodnÄ› drahé, aby si lidé udÄ›lali nÄ›jaké pÄ›kné bydlení. Takové bydlení, aby to bylo podle jejich pÅ™edstav.

Podle jejich tužeb. Někteří lidé třeba touží žít tak, aby měli veliký dům a velikou zahradu. Ale když na to jednoduše nemají peníze, tak se musí spokojit s malou garsonkou anebo s malým bytem, nějaký třeba dvoupokojový bytem a podobně. I když je třeba pět lidí nebo i více lidí, tak znám jednu rodinu, která bydlí opravdu v malém bytě a je jich tam asi šest nebo sedm lidí. A myslím, že to je třípokojový byt a to maximálně. A řeknu vám, že je to opravdu hrozné. Vždy, když k nim jdu na návštěvu, tak tam je spíše samá postel. Oni snad mají celý obývák jenom zaplněný postelemi.

VÅ¡ude je samá postel a kuchyň je tak malinká, a tak Å¡pinavá, že si kolikrát říkám, že už tam nikdy na návÅ¡tÄ›vu nepůjdu. Anebo půjdu, ale už si tam nikdy nedám nic k pití, ani k jídlu, ani kávu, natož tedy vlastnÄ› k jídlu. VážnÄ› nikdy! Takže já vždycky, když tam jdu, tak si s sebou nosím láhev s pitím a říkám, že mi tohle staÄí, že je nebudu obtěžovat, aby mi nÄ›kdo dával nÄ›jaké jídlo a podobnÄ›. Proto každý ÄlovÄ›k si musí udÄ›lat takové bydlení, které chce. Ani nevím, jestli to tÄ›m lidem vadí, že mají takové chudé, uÅ¡mudlané bydlení anebo jestli na to nemají peníze a chtÄ›li by bydlet jinak. Tohle nevím, ale bohužel se jich na to zeptat nemůžu, abych je neurazila.