Jsou lidé skutečně všežravci?

Po mnoho staletí byli lidé považováni za vÅ¡ežravce, jejichž strava by se mÄ›la sestávat jak z živoÄiÅ¡ných, tak rostlinných produktů, pokud má být vyvážená a pokud má tÄ›lo dostat vÅ¡e, co potÅ™ebuje. Faktem vÅ¡ak je, že tato teorie je v posledních letech rozporována pÅ™edevším pak mnohými vegany.

 

Ti tvrdí, že lidská strava by se mÄ›la sestávat hlavnÄ› z ovoce, a že maso nejenže nepotÅ™ebujeme, nýbrž nám dokonce Å¡kodí. Své tvrzení se pak snaží podpoÅ™it nejrůznÄ›jšími důkazy. Ty vÅ¡ak vÄ›tÅ¡inou nejsou tak pÅ™esvÄ›dÄivé, jak si tito lidé myslí.

 

 

PÅ™edevším je dobré podívat se na náš trávicí trakt. Ten má stÅ™ední délku, je tedy delší než u klasických masožravců, avÅ¡ak kratší než u býložravců. Je tedy uzpůsoben k tomu, aby dokázal trávit jak rostlinnou, tak i živoÄiÅ¡nou stravu.

 

K tomu je potÅ™eba pÅ™idat i fakt, že naÅ¡e slepé stÅ™evo je pouze krátké a prakticky nefunkÄní. PÅ™itom u býložravců je pomÄ›rnÄ› dlouhé a do znaÄné míry se podílí na fermentaci rostlinných bílkovin, které tímto pÅ™eměňuje na formu, kterou tÄ›lo dokáže využít.

 

 

Dále je tu fakt, že naÅ¡e trávení nedokáže zpracovat celulózu, jednu z hlavních Äástí mnoha rostlin. To znamená, že z ní nedokážeme získat žádné živiny, nýbrž naším tÄ›lem prostÄ› neÅ¡kodnÄ› projde, což není ani zdaleka ideální.

 

OvÅ¡em není to ani zdaleka jen náš trávicí trakt, který je uzpůsoben ke konzumaci masa. I naÅ¡e tÄ›lo samotné ukazuje, že naÅ¡i pralidé byli úspěšnými lovci. NaÅ¡e schopnost vrhat pÅ™edmÄ›ty velkou rychlostí a silou, stejnÄ› jako to, že jsme nejlepšími vytrvalci živoÄiÅ¡né říše, nás jasnÄ› Å™adí mezi lovce.

 

Je tedy jasné, že z biologického hlediska jsme všežravci, a pokud se nechceme spoléhat na potravinové doplňky, měli bychom jíst stravu sestávající se jak z masa, tak i ovoce a zeleniny. Jen tak si zajistíme dlouhý, spokojený a zdravý život. Koneckonců neříká se nadarmo, že jsme to, co jíme.